Ovládání klávesnice deseti prsty je lidská dovednost, která slouží k efektivnější práci s klávesnicí upravenou podle normy ISO/IEC 9995. Tato dovednost se obecně nazývá psaní deseti prsty nebo psaní na slepo. Využívá se pro generování znaků pomocí klávesnice psacího stroje, počítače a dalších technických zařízení využívajících normalizovanou klávesnici. Pro ovládání klávesnice je vypracována promyšlená hmatová metoda, která využívá podmíněné reflexy. Ta respektuje fyziologickou stránku psaní na klávesnici a pokud možno rovnoměrné zatížení prstů. S její výukou bylo na území dnešní České republiky započato po roce 1920 (od školního roku 1932/33 bylo v Československu psaní na stroji povinným předmětem na obchodních akademiích). Datum vzniku hmatové metody není přesně znám, snad kolem roku 1888, kdy bylo rozložení QWERTY přijato za univerzální. První kurzy psaní strojem organizovali sami výrobci psacích strojů, kteří dodávali nejen vlastní stroje, ale i školené písařky. V té době se psalo s díváním se na klávesnici, která měla různá uspořádání kláves (dvě, tři až sedm řad s různým pořadím písmen). Soupeřilo se mezi sebou ve využití různých metod. Základ pro dnešní hmatovou metodu pravděpodobně vznikl ve škole slečny Longleyové, jejíž zástupce zvítězil v soutěži, která se stala podnětem k zavedení rozložení kláves QWERTY, které mimo jiné umožňovalo využít k psaní všech deset prstů. Z psaní na klávesnici bylo v České republice možné, a v brzké době by opět mělo být možné, složit některou ze dvou státních zkoušek.[1] Též se v něm pořádají různé národní i mezinárodní soutěže (například ve Wordprocessingu), jež jednou za dva roky vrcholí mistrovstvím světa. Byl učiněn i pokus, aby psaní hmatovou metodou bylo uznáno za sport.