Text Practice Mode
ZAV Papírové předlohy - Cvičení 1887
created Dec 29th 2015, 23:36 by l4kr
1
311 words
24 completed
0
Rating visible after 3 or more votes
saving score / loading statistics ...
00:00
Naše denní strava by měla obsahovat zhruba padesát procent
vařených obilných zrn. V úvahu přichází celozrnná nehlazená rýže,
pšenice, jáhly, oves, ječmen, kukuřice, žito a pohanka. Všechny je
možno připravit nejrůznějšími způsoby. Pro přípravu nehlazené rýže
je vhodný tlakový hrnec z nerezové oceli nebo hrnec smaltovaný.
Při rychlejším vaření pod tlakem totiž zůstává zachována řada
výživově důležitých látek, které se během dlouhého vaření ničí.
Je vhodné připravovat rýži v tlakovém hrnci jednou denně
čerstvou. Pšenice, která má tvrdší zrna, a tudíž se hůře žvýká,
bývá většinou zpracována na chléb. Ten by se měl ovšem péci
z mouky co možná nejčerstvější - a bez droždí. Celá zrna je možné
konzumovat také ve formě těstovin. Vhodné jsou především nudle
z pohanky a z celozrnné pšeničné mouky. Alespoň čtvrtinu naší
denní stravy bychom měli připravovat z čerstvé zeleniny. I tu
je možno upravovat mnoha různými způsoby. Například krátkým
osmahnutím na malém množství tuku a následným dušením buď ve vodě
nebo ve vlastní šťávě či vařením v páře, ve vodě a pečením. Mezi
kořenovou zeleninou jsou chuťově i svým příznivým působením
nejvhodnější tyto: mrkev, cibule, japonská bílá ředkev, řepa,
červená ředkvička, tuřín a černý kořen. Připravujeme-li kořenovou
zeleninu, měli bychom využít a společně s ní vařit i listy. Tak
totiž dosáhneme rovnovážného poměru výživových látek. Denně můžeme
konzumovat také výživnou zeleninu křížokvětou: zelí, květák,
brokolici, růžičkovou kapustu, čínské zelí a také různé druhy
dýní. Z listové zelené a bílé zeleniny je vhodná především
řeřicha, kapusta, petrželka, pórek, šalotka, pampeliška a také
natě mrkve, ředkví, ředkviček a hořčice. To vše může být do stravy
zařazováno pravidelně. Vedle toho je možné občas použít okurku,
hlávkový salát, zelené fazolky, celer, žlutou dýni, hrášek,
mangold, kedlubny, houby apod. Vzdát se cukru a sladkostí bývá
obvykle dost těžké. Abychom tělu usnadnili přestavbu hladiny
krevního cukru, měli bychom postupně přecházet k přírodním
sladidlům a nahradit cukr nejprve medem nebo javorovým sirupem.
vařených obilných zrn. V úvahu přichází celozrnná nehlazená rýže,
pšenice, jáhly, oves, ječmen, kukuřice, žito a pohanka. Všechny je
možno připravit nejrůznějšími způsoby. Pro přípravu nehlazené rýže
je vhodný tlakový hrnec z nerezové oceli nebo hrnec smaltovaný.
Při rychlejším vaření pod tlakem totiž zůstává zachována řada
výživově důležitých látek, které se během dlouhého vaření ničí.
Je vhodné připravovat rýži v tlakovém hrnci jednou denně
čerstvou. Pšenice, která má tvrdší zrna, a tudíž se hůře žvýká,
bývá většinou zpracována na chléb. Ten by se měl ovšem péci
z mouky co možná nejčerstvější - a bez droždí. Celá zrna je možné
konzumovat také ve formě těstovin. Vhodné jsou především nudle
z pohanky a z celozrnné pšeničné mouky. Alespoň čtvrtinu naší
denní stravy bychom měli připravovat z čerstvé zeleniny. I tu
je možno upravovat mnoha různými způsoby. Například krátkým
osmahnutím na malém množství tuku a následným dušením buď ve vodě
nebo ve vlastní šťávě či vařením v páře, ve vodě a pečením. Mezi
kořenovou zeleninou jsou chuťově i svým příznivým působením
nejvhodnější tyto: mrkev, cibule, japonská bílá ředkev, řepa,
červená ředkvička, tuřín a černý kořen. Připravujeme-li kořenovou
zeleninu, měli bychom využít a společně s ní vařit i listy. Tak
totiž dosáhneme rovnovážného poměru výživových látek. Denně můžeme
konzumovat také výživnou zeleninu křížokvětou: zelí, květák,
brokolici, růžičkovou kapustu, čínské zelí a také různé druhy
dýní. Z listové zelené a bílé zeleniny je vhodná především
řeřicha, kapusta, petrželka, pórek, šalotka, pampeliška a také
natě mrkve, ředkví, ředkviček a hořčice. To vše může být do stravy
zařazováno pravidelně. Vedle toho je možné občas použít okurku,
hlávkový salát, zelené fazolky, celer, žlutou dýni, hrášek,
mangold, kedlubny, houby apod. Vzdát se cukru a sladkostí bývá
obvykle dost těžké. Abychom tělu usnadnili přestavbu hladiny
krevního cukru, měli bychom postupně přecházet k přírodním
sladidlům a nahradit cukr nejprve medem nebo javorovým sirupem.
